Nadační fond VIKI

Jsem moc ráda, že se můžeme podílet na pomoci dětem skrze nadační fond VIKI. Jako rodinná firma se třemi dětmi víme, jak důležité je být spolu, zvláště pak, když se Vám život převrátí naruby.

V životě nás zasáhly 2, pro nás vše měnící, rány. Diagnóza poruchy autistického spektra u nejstaršího syna a zlomený krční obratel prostřední dcery. Vše naštěstí dopadlo dobře, Danielovi je 15 let, je moc šikovný a víme, jak s ním komunikovat a naší Natálce obratel srostl bez následků. Mrzí mě, že takové štěstí nemají všechny děti.

Paní Markéta, zakladatelka nadačního fondu VIKI, je velice milá a já jsem nadšená z naší nové spolupráce. Dovoluji si zde umístit citaci právě paní Markéty Cremonini, díky které toto všechno vzniklo.

„Lavička je místem setkávání a naplňuje naše motto „Být spolu je to nejcennější co máme a co někomu můžeme dát.“

Viki moc ráda chodila ven, kde se s kamarády scházeli na lavičkách, ale ta v zahradě u Mlýnského rybníka chyběla. Slíbila jsem, že tam lavičku zařídím. Dnes jsem Viki přání splnila. Je mi moc líto, že jsem to nestihla dříve… Věřím, že touto lavičkou uděláme návštěvníkům zahrady radost.

Zároveň již připravujeme další místa, kde lavičky od Viki najdete.

Lavičky si můžete koupit pro sebe, jako dárek, pro firmu, doporučit městu kde bydlíte, vaší oblíbené restauraci.
Tím podpoříte nejen Nadační fond Víki, ale i myšlenku „BÝT SPOLU“…..

Nadační fond VIKI

Nadační fond Viki vznikl na jaře 2024 i když myšlenka na jeho založení zrála mnohem déle.

Inspirací a podnětem mi byl příběh mojí Viki, snílka se spoustou nápadů a dobré nálady, příběh kdy se nám během vteřiny, jednoho krásného letního dne, změnil celý život, do kterého nám vstoupilo onkologické onemocnění Ewingův sarkom (druhý nejčastější maligní tumor kostí).

Viki s ním statečně soupeřila víc jak 2,5 roku. Během tohoto času jsme přes všechny útrapy prožily spoustu krásných chvil – chvil kdy jsme věděly co je být spolu, poznaly jsme spoustu nových skvělých přátel a poznaly kteří z těch co jsme do teď měly jsou ti praví.

Také jsme poznaly pomoc nadací, ale i zklamání, kdy Viki napsala dopis a nikdo se ji neozval.

Poznaly jsme, co to je moci se o sebe opřít a jak je príma když máš koho se zeptat na radu v situacích, ve kterých, i když se zdají banální, nevíš co dělat.

Viki si přála být dětskou sestřičkou na onkologickém oddělení, kde by mohla pomáhat dětem, protože jak říkala, tím že ví, může poradit a pomoci a bude vědět jak se děti cítí a co potřebují.

Viki v lednu 2022 odešla, spousta jejích snů zůstala nesplněná a já se chci pokusit splnit alespoň jeden z nich a to pomáhat.

Markéta Cremonini
_{maminka Viki, zakladatelka nadačního fondu Viki}